MAPA

1. Co je mapa

Lidé si zhotovují mapy už od nejstarších dob pro plavbu na mořích a při svých cestách
nebo putování krajinou. Mapa je zmenšené grafické znázornění části zemského povrchu.
Ve středověku bylo kreslení map velmi namáhavé a zdlouhavé. Naším nejznámějším autorem map byl Jan Amos Komenský. Můžeme říci, že každá jeho mapa je umělecké dílo.

2. Rozdělení map, měřítka, souřadnice

Základní rozdělení map:

- podle způsobu vzniku

  (přímé terénní mapování z leteckých snímků, přenesení údajů ze starších map)

- podle formy záznamu (kreslené, digitální, fotografické …)

- tématické (zaměřené na tématickou oblast, jiné mohou být vynechány)

- topografické (zobrazují co nejpodrobněji skutečnost)

- zeměpisné (zobrazují geografické celky)

Dále je dělení map velice různorodé, např. můžeme mapy rozdělit podle účelu na:

- orientační – turistické, automapy, plány

- sportovní – lyžování, orientační běh

- propagační – reklamní

- výukové – nástěnné, slepé, atlasy

- pro státní správu – hospodářské, katastrální

- vojenské – armáda

- letecké – letecká doprava

- vesmírné a další

Mohli bychom vyjmenovávat další příklady a bylo by jich skutečně mnoho.

- podle rozsahu zobrazeného území

- podle měřítka mapy

1 : 10 000 000     mapy malého měřítka – znázorňují obrovské území a jsou značně zkreslené

1 : 750 000          mapy středního měřítka – např. automapy

1 : 50 000            a menší – mapy velkého měřítka – zobrazují velmi detailně malá   území (turistické mapy, mapy měst)

Měřítko

Velikost zmenšení udáváme jako měřítko. Měřítko je poměr zmenšení oproti skutečnosti.
Již jsme si řekli, že mapa je zmenšené grafické znázornění terénu. Velikost tohoto zmenšení

se udává jako matematický výraz, např. 1 : 50 000 cm. Což znamená, že 1 cm na mapě je

50 000 cm ve skutečnosti, tj. 500 m neboli 0,5 km.

Souřadnice

K zobrazení jakéhokoliv bodu na mapě lze použít souřadnice x a y. Ty jsou uvedeny po straně mapy a jsou stejné jako kilometrová síť.

Osa x (vodorovná) se nazývá zeměpisná šířka s hodnotou 0 až 90 stupňů. V našich zeměpisných podmínkách se označuje jako severní šířka (poloha od rovníku).

Osa y (svislá) se nazývá zeměpisná délka s hodnotou 0 až 180 stupňů. V našich zeměpisných podmínkách se označuje jako východní délka. Pro zpřesnění pozice se každý stupeň rozděluje na 60 minut a každá minuta má 60 vteřin (nepleťme si tento údaj s časem a sekundami).

3. Orientace mapy

Orientací mapy rozumíme natočení mapy tak, aby světové strany na mapě souhlasily se světovými stranami v přírodě. Jestliže se nacházíme v přírodě, můžeme orientaci mapy provést dvěma způsoby:  

• označíme-li si na mapě bod, ve kterém se nacházíme a další výrazný bod ve skutečnosti, např. kopec, kostel apod., natočíme mapu tak, aby spojnice obou míst na mapě souhlasila se spojnicí míst ve skutečnosti. Horní okraj mapy se nám tedy natočí k severu. 

• orientace mapy pomocí buzoly je jednoduchá a přesnější než podle viditelných bodů.
  Na pravý nebo levý okraj mapy položíme buzolu, aby hrany spolu lícovaly. Celou mapu
  i s buzolou otáčíme tak dlouho, až střelka na buzole je v zákrytu (je rovnoběžná) s označením severu (S nebo N). Tento postup je velmi výhodný například když jste v lese na houbách a nevíte, kterým směrem se vydat nazpátek. 

Jste-li na toulkách přírodou, tak vždy hledejte hlavní orientační body. Všechny Vám poslouží
na zorientování se v mapě.

4. smluvené symboly A Turistické značky

Terénní tvary – zakreslení všech přírodních útvarů (kopce, údolí, svaly). K jejich zobrazení
se používají vrstevnice (čáry, které spojují body o stejné nadmořské výšce). Čím jsou hustěji
u sebe, tím je svah příkřejší.

Rozdíl výšky mezi vrstevnicemi se nazývá interval. Na mapách s měřítkem 1 : 100 000 je interval 20 metrů, u měřítka 1 : 50 000 je interval 10 metrů,  u měřítka 1 : 25 000 5 m atd. Tento údaj je vždy uveden ve vysvětlivkách mapy.

Všechny objekty, které se nacházejí ve skutečnosti, se musí přenést do mapového zobrazení (města, lesy, pole, vodní plochy, prostě vše co vidíme). K tomuto účelu byly smluveny univerzální mapové značky, které se dělí na:

čárové – zobrazují komunikace, cesty, silnice, vodní toky, železnice a dokonce i el. vedení

obrysové – zobrazují rybníky, louky, pole, lesy, významná území a další

bodové – zobrazují budovy, někdy stromy, výškové body, prameny a další

Značky mohou být doplněny popisem.

Turistické značky

Označení cest pro turisty se většinou uvádí jen v turistických mapách, a to ve čtyřech základních barvách. Každá barva určuje důležitost turistické trasy.

- červená – dálková, hřebenová, hlavní trasa

- modrá – turistická trasa s oblastním významem

- zelená – turistická trasa s místním významem

- žlutá – spojení turistických cest

Na mapách se mohou objevit i jiná označení například zelená – čárkovaná, která značí naučnou stezku.

Takové značení turistických cest je velmi přehledné a řada okolních států nám jej závidí.

Každá mapa musí mít uvedeny vysvětlivky všech použitých symbolů zobrazených na mapě. Tyto značky jsou univerzální, a proto doporučujeme naučit se je nazpaměť. Ušetříte si čas nekonečným kontrolováním, co která značka znamená. Na konci tabulky vysvětlivek se ještě nachází měřítko mapy, které jsme si již objasnili.

Z kvalitní turistické mapy lze vyčíst velmi mnoho informací. Zběhlí uživatelé map si z mapy dokáží představit danou část krajiny do sebemenších detailů. Zajímavé je pak Vaši představu porovnávat se skutečností.